Historie

ZVEME  VÁS  NA  NÁVŠTĚVU  MÉNĚ  ZNÁMÉHO  KOUTU  NAŠÍ  VYSOČINY 

VÍTEJTE  NA  VYSKYTENSKU

První písemná zmínka o založení obce pochází z roku 1226, kdy byla představiteli Želivského kláštera založena osada s kostelem. Dřívější název obce byl Deutsch Giesshübel. Převážná část obyvatel byla německé národnosti, po druhé světové válce a odsunutí německých obyvatel se jedná již o Vyskytnou nad Jihlavou. K obci náleží obce (místní části) Hlávkov, Jiřín a Rounek.

Vyskytensko se rozkládá 8 km severozápadně od krajského města Jihlavy. Jeho centrem je obec Vyskytná nad Jihlavou, jedna z nejstarších písemně doložených vsí na Jihlavsku. Už v roce 1226 se objevila na listině papeže Honoria III. Tehdy patřila do majetku želivského kláštera. V jejím sousedství vznikly později další menší vsi - Jiřín a Hlávkov a osada Rounek. Tím byla ve 13. století kolonizace tohoto území dokončena.

Prohlédněme si celou oblast z ptačí perspektivy. Severní hranici Vyskytenska tvoří zalesněná úpatí kopcovitého terénu s nadm. výškou kolem 650 m, kterými protéká Trojanský potok. Západní hranici vymezuje samota Skřivánek a odtud meandrující Maršovský potok, až k soutoku s řekou Jihlavou. Přitom nelze pominout rekreační centrum kolem Maršovského rybníku. Jižní hranici tvoří od nepaměti již zmíněná řeka Jihlava, se kterou se oblast Vyskytenska loučí při soutoku s Bělokamenským potokem kopírujícím téměř polovinu západní hranice oblasti. Zbývající část vyplňují mohutné lesní porosty na úpatí Kamenitého vrchu s nadm. výškou 660 m.

Uprostřed Vyskytenska můžeme obdivovat střídající se nedotčené loučky a mokřady s historickou plužinou formovanou do lánových pentlí či kruhových výsečí. Pavoučí síť polních cest a silnic provázejí dominantní staleté lípy, polní kříže, Boží Muka a kapličky.

Nejvyšší vrch U sv. Antonína (629 m.n.m.), opředený pověstmi, nabízí v každém ročním období procházky zalesněným terénem kolem starých důlních děl, vojenských šancí z roku 1823 a významné poutní kapličky zasvěcené sv. Antonínovi Paduánskému.

VYSKYTNÁ  NAD  JIHLAVOU

Tvoří střed oblasti a je sídlem Obecního úřadu. V současnosti obec prochází výraznou přeměnou provázenou novou výstavbou rodinných domků.  Na návsi stojí barokní kostel sv. Vavřince, jehož historie spolu s farou se započala psát kolem poloviny 13. století. V minulosti býval kostel opevněn. Hradební zeď ohraničuje dodnes užívaný hřbitov s márnicí. Nejdříve slovanská ves, později s převažujícím německým obyvatelstvem, se od 15. století až do roku 1945 psala s přívlastkem Německá, Deutsch Giesshübel. Kamenná Boží Muka naproti nákupnímu středisku mají na soklu reliéf s puškou a na vrcholu letopočet 1667. V obci je obecná škola s dlouholetou tradicí. Severně bývalo německé polní letiště luftwaffe. Při jižním okraji katastru, nad bývalým Sieglovým mlýnem, začíná unikátní hornický náhon dlouhý více jak 7 km, který byla dodávána voda pro pohon vodotěžných strojů až ve Starých Horách u Jihlavy. Zbudován byl v roce 1315 a jeho suchým korytem je možné uskutečnit krásnou procházku zdejší přírodou. Na katastru je několik dalších míst připomínajících slavnou dobu dolování stříbra na Jihlavsku ve II. polovině 13. století.

HLÁVKOV

Obec Hlávkov, kdysi nazývaná Tloukov, má doposud zachovalou podkovovitou historickou náves připomínající tvarem a přiléhající plužinou tzv. lesní návesní ves. Poprvé se v písemných pramenech objevuje v roce 1359. Vedle rybníku na návsi stojí barokní kaple sv. Vojtěcha a památník obětem světových válek. Nedaleko se rozkládá chráněné jalovcové území a staré důlní kutiště. Při toulkách polními cestami může návštěvník objevit klasicistní kapličku sv. Jana Nepomuckého a barokní Boží Muka při prastaré cestě do Vyskytné.

JIŘÍN

Při procházkách po okolí obce je dosud dobře patrný historický půdorys tzv. lesní návesní vsi s plužinou ve tvaru paprskovitých záhumenic. První písemná zmínka pochází z roku 1359. Na návsi stojí několikrát přestavěná barokní kaplička a další tzv. Karasovu kapličku naleznou turisté v polích západně od vsi. Za zmínku stojí Trojanský potok, který se po průtoku obcí nazývá Jiřínským, při čemž větší část jeho křišťálově čisté vody je dopravována zvláštním potrubím do Hubenovské vodovodní nádrže zásobující krajské město Jihlavu.

ROUNEK    

Na počátku hornická osada. Dodnes je patrný historický půdorys coby ulicovky s rolnickými usedlostmi podél cesty a rybníkem v závěru, dnes uprostřed novodobé zástavby. První písemná zmínka z roku 1359. Mimo barokní Boží Muka, starobylé dřevěné kříže a v lesích skrytou kapličku sv. Antonína může návštěvník shlédnout z povzdálí hráz Hubenovské vodovodní nádrže a dochované torzo jiné přehradní nádrže na řece Jihlavě, která v polovině 16. století zásobovala vodou velkou soukenickou valchu pod Rounkem.                 

7. 4. 2004 Ladislav Vilímek, Rounek 25